V ČR jsem často zažila krčení nosu nad americkými svátky, jako sv. Valentýn nebo Halloween. Minulý rok byla super párty u mých kamarádek v Brně, ale nějak jsem se nehecla a šla za banán. Nic strašidelného ani důmyslného.
Letos jsem na Facebooku viděla mnoho fotek z domu z různých domácích i venkovních večírků, takže se to rozmáhá!, ale pochybuju, že se do kostýmů oblékli i pracovníci banky nebo obchodů regulérně v práci. Nebo že v kostýmu chodili lidi už od rána. Tady jsem dopoledne potkala strašidelného šaška v obchodě, prodavačka byla jako mrtvá jeptiška a v bance měli vtipné zvířátkové převleky už v pátek.
Když padly první dotazy "Za co půjdete na Halloween?", měla jsem vlažný přístup a říkala si, že to bez tak nikdo nebude moc hrotit a něco na poslední chvíli vymyslím. Nebyla šance být bez kostýmu! Každý nějaký měl. Takže jsem naběhla do sekáče a projížděla stojan s kostými tři dny po sobě. Vyhrábla jsem tam šaty, které byly na první pohled nic moc, když jsem si je zkusila, byla jsem jasná Marfuša. Bylo třeba sehnat už jenom čelenku, korále, cop a červené líca! Čelenka se objevila druhý den na stejném místě, korále za dolardvacetpět v dollarstoru a červená rtěnka doma v kosmetické taštičce. Cop jsem upletla z vlny (taky z dollarstoru za pakatel) a bylo to. Největší fail ale byl, když se mě asi v jednu ráno jeden Kanaďan ptá, za koho že to vlastně jdu. Tak mi došlo, že v Kanadě moc lidí Mrazíka nevidělo.
Viděla jsem poprvé nazdobené "americké baráky", a že si někteří fakt dali záležet! Děti chodit dům od domu, tolik věcí z halloweenskou tématikou v obchodech, že mám strach co přijde na Vánoce.
Party super, ráno horší. Ale stálo to za to, za to se vložit do přípravy a prostě si to užít. Nerezignovat na banán :).