První dny v Kanadě

První dny v Kanadě

Jsme tady teprve tři dny a já už mám pocit, tak přinejmenším týdne. Byly to totiž pořádně nadupané tři dny a spolu s časovým posunem mi to udělalo ve vnímání času trochu bordel vážení.

Abych uspokojila nějaké hromadné dotazy, vrátím se ještě trochu v čase. Cestovali jsme v podstatě už od čtvrtka, kdy jsme se museli dopravit do Prahy. S příletem do Vancouveru v pátek večer kolem 7 místního času to hodilo slušných pár hodin bez spánku. Teda Jaroslav si schrupl v letadle, ale mě tak bolely nohy (ze sezení!), že jsem nemohla vydržet víc jak půl hodiny v jedné poloze a očima jsem tlačila hodiny dopředu! Když se mi potřetí vypl film v televizi a já jeho další pouštění vzdala, tak jsem únavou na chvilku taky usnula. Po příletu na letišti nebyla ani noha, jenom samý vodopád a meduzy v akvárku. Imigrační bylo naprosto v pohodě, tak jsme mohli konečně ven!

A tak jsme v sobotu udělali první procházku po městě (i když v dešti), v neděli hned z rána vyrazili na celý den do Whistleru a v pondělí (zase pršelo) vyrazili opět do města. 

Lost Lake (na fotkách níž), které nebylo zase tak úplně ztracené jsme našli v pohodě. Ve Whistleru byla totiž kopa lidí a asi poloviční kopa šla na stejnou procházku jako my. Alespoň tam nebyli medvědi. Whistler jinak sám o sobě je horská vesnice, kde jsou jenom obchody a apartmány, hotely a byty. A hodně hor okolo. V létě, kdy není sníh rozhodně střediska ale nezahálí. Naopak jsou zde velmi populární bikeparky a všechny možné další trasy pro kolařské nadšence, kteří se nechají vyvézt lanovkou nahoru a na kole potom sjíždějí dolů. I když tam bylo pěkně, tak se tam znovu asi jen tak nepohrneme. Fotku u kruhů jsme ale udělat museli! 

A celkově první dojmy? Zatím si tady připadám spíš jak na dovolené a ne, jako kdybych tady měla strávit rok. Bude to také tím, že jsme tady pár dní (to je překvapení) a hlavně tím, že jsme zatím neřešili žádné pracovní záležitosti, které by nás smykem hodili do běžného života. Chodíme tak na samé vyhlídky, prohlídky, kávičky a obídky. Je to fajn, snad nás to nebude stát všechny peníze a budeme se mít i dále fajn!

V tomto týdnu se podívám víc do města, které znám zatím spíš z auta z našich přejezdů. Musíme totiž pokoupit ještě pár věcí, než odjedeme do Revelstoku. Třeba zimní boty, protože oproti Vancouveru tam bude zima!

PS: Psa hlídáme, není náš!