Celý týden jsem sledovala různé zdroje, abych pro vás vybrala na pátek souhrn toho, co mě zaujalo ze světa výživy. Doufám, že se budeme takto setkávat pravidelně a já budu moct rozšířit obzory sobě i vám!
Coca-cola a její peníze na podporu výzkumu
Coca-cola se stala v posledním týdnu terčem různých výstřelů i kvůli nově vytvořené neziskové organizaci. Ta má vyvinout opatření, která by bránila vzniku nebo redukovala vznik onemocnění, které mají souvislost se špatným stravováním a obezitou. Hlavní problém je viděn v tom, že Coca-cola organizaci finančně podporuje (což není v posledních letech žádná novinka) a že výzkumná skupina přišla s tvrzením, že obezitu nemají na svědomí špatné stravovací návyky.
V případech, kdy do výzkumu tečou peníze z průmyslových společností to vždycky trochu smrdí a můžeme se obávat výsledků, které budou ve prospěch financovatele. Na druhou stranu každý výzkum něco stojí a tohle není zdaleka jediný případ. Stačí totiž přejít jenom o kousek dál k tabákovému průmyslu, který hojně také podporuje výzkumy na nemoci spojené s kouřením.
Svačinky v Indii a Číně jsou na vzestupu
Podle průzkumu se na trhu (zjm. v Číně a Indii) zvedá objem prodaných svačinek dětem pod 15 let. Samozřejmě, že velkou roli hrají společnosti McDonald's a KFC, které tento sortiment nabízejí.
Kalorické počítačky
Už jste si někdy zkoušeli počítat kalorie? A jen tak doma na papíře nebo přes nějakou chytrou aplikaci? Authority Nutrition dali dohromady žebříček pěti nejlepších. Ke každý stručný popisek, pro a proti a všechny jsou zadarmo.
O močopudném efektu se u kávy mluví, co trochu jiný efekt?
Až 30% lidí trpí po vypití ranní kávy nucením na záchod. American Chemical Society ve své sérii Reaction vysvětluje, co to má na svědomí. Příčinou by mohla být kyselina chlorogenová, kterou možná znáte spíše jako účinnou látku ze zelené kávy. Ta zvyšuje kyselost v žaludku, tedy i produkci žaludečních šťáv, které povzbuzují celý proces trávení.
Vysoké dávky vitaminu D u postemnopauzálních žen nemají až takový účinek na zdraví kostí
Vitamin D v poslední době zažívá svůj boom, zdá se ale, že u něj neplatí čím víc tím líp. Ve studii publikované v JAMA Internal Medicine bylo zahrnuto 230 postmenopauzálních žen, které měly deficit ve vitaminu D (hladina 14-27 ng/ml). Byly rozděleny do tří skupin, kdy v jedné dostávaly vysoké dávky vitaminu D (tak aby hladina byla na 30ng/ml), ve druhé skupině nízké dávky a ve třetí placebo. Sledování trvalo rok, ale nepřineslo žádné významné rozdíly v nárůstu nebo poklesu kostní hustoty tak, aby se mohlo obecně zavést doporučení suplementace vysokých dávek vitaminu D.