Minulý článek jsem velmi zevrubně věnovala příčinám úmrtí u nás v Česku, zdravotní gramotnosti a tak celkově vztahu ke zdraví. Pojďme si ukázat ale nějaká konkrétní čísla. O zhoubném nádoru kolorekta (rakovina tlustého střeva a konečnku) jste dozajista už slyšeli, tak proč nevyužít zrovna tohle onemocnění. Jak ale pochopíte, důvodů je více.
Je to taková nepěkná diagnóza, kterou jsme třeba i my měli v rodině. Nepěkná jsou bohužel ale také čísla, a vůbec nejnepěknější na tom všem je, že bychom ta čísla mohli stáhnout dolů. Je rozhodně co stahovat. V roce 2012 byl proveden projekt - GLOBOCAN, který si vzal za cíl odhadnout incidenci, mortalitu a prevalenci zhoubných onemocnění na celém světě. Uf, co to je za slovíčka?
Incidence jsou nově vzniklé případy onemocnění, mortalita je úmrtnost na dané onemocnění a prevalence je výskyt onemocnění v populaci (to znamená nové případy plus stávající). V tabulce s diagnózou rakoviny tlustého střeva a konečníku nemusíme pátrat příliš dlouho, protože Česko se nachází na 6. místě (incidence, obě pohlaví) a v případě mužů jsme dokonce na 5. místě. Co se týče úmrtnosti, tak se posouváme na 11. místo (mortalita, obě pohlaví), ale muži opět obsazují 6. místo. Na olympiádě bychom si možná poskočili radostí, ale tady se ceny za první místa nedostávají.
Kdybychom to obrátili a podívali se na to, jak si stojí samotná diagnóza (v grafu žlutě) mezi ostatními zhoubnými nádory, tak v incidenci pro obě pohlaví u nás vede jednoznačně a celosvětově bere medaile taky. Na bednách stojí i co se týče úmrtnosti. Zkrátka a dobře je to onemocnění, které je časté a často nekončí dle našich představ. Velmi pozitivní ale je, že máme dostupnou prevenci, jejíž součástí jsou také screeningové programy.
Podstata prevence je asi všem jasná, ale konkrétní čísla a zavedení do praxe opět pomohou vysvětlit její význam. Vzala jsem si na paškál úmrtnost na rakovinu tlustého střeva a konečníku v osmi státech Evropy, které by se daly rozdělit na státy bývalé východní a západní Evropy. I když jde o vývoj za pouhých 14 let, už tak jde hezky vidět to, kde jsme a kde bychom mohli být a kam se rozhodně nechceme vrátit. Aneb do Maďarska raděj na termály než na klobásky...
(Ta čísla znamenají počet úmrtí na 100 000 obyvatel. Pro demografy - je to přepočítané na Evropskou standardní populaci a zdrojem dat je WHO Mortality Database. Mimochodem to se dělá, aby šla čísla mezi jednotlivými státy/populacemi porovnat.)
Co nám teda ty grafy říkají? V těch zemích, kde jsou na tom bídně (kam patříme i my), za to "můžou" hlavně muži. Když se ale podíváme na země západní Evropy, jde tam krásně vidět klesající trend nejen u žen, ale i mužů. Takže to jde! Prosím, povšimnout si roku 2009, kdy byl zaveden screeningový program u nás a jaký následoval pokles v úmrtnosti. Včasný záchyt vede samozřejmě k lepší prognóze, ale stojí nás také méně peněz. Léčba onemocnění ve čtvrtém stádiu onkologického onemocnění je až desetkrát nákladnější než ve stádiu prvním, a to s nejistým výsledkem. Od roku 2014 je zavedeno adresné zvaní a v první vlně dostalo pozvánku na screening přes 1,5 milionů mužů a žen ve věku 50 až 70 let. Kdyby všichni přišli, byl by svět krásnější. Jenomže lidi se bojí, i když nemají čeho.
Na první návštěvě vám nikdo nic do zadku strkat nebude. V prvé řadě se dělá test na okultní krvácení, k čemuž se stačí vykakat :). Kolonoskopie přichází na řadu, až když je něco v nepořádku. Tato vyšetření jsou určená lidem od 50 let věku, co ale můžeme udělat pro sebe už nyní? Nejjednodušší je začít u sebe. Alkohol a kouření jsou doma nezvanými hosty, naopak bychom měli přivítat zdravou stravu a pohyb. To je ta mantra, která se pořád a pořád opakuje. A víte co? Nefunguje jenom na rakovinu tlustého střeva, ale obecně i na další onemocnění.
Jsou tomu dva roky, co jsem v Pátečních novinkách psala o zařazení zpracovaného masa na seznam karcinogenů způsobujících rakovinu a červeného masa na seznam pravděpodobných karcinogenů s největším vlivem na rakovinu tlustého střeva. Zpracované maso se dokonce zařadilo bok po boku kouření a alkoholu. (To neznamená, že u obou je stejné riziko vzniku rakoviny, ale že je pro to stejná síla důkazů.) Máme teda přejít na tofu? Způsob úpravy červeného masa a už upravené zpracované maso samo o sobě generuje škodlivé látky. Každý má asi raději grilovaný steak oproti dušenému hovězímu na mrkvičce. Nicméně se nedá úplně říct, co konkrétně dělá maso karcinogenním. Dozajista si nepomůžeme nevhodnou úpravou jako je dlouhé pečení, smažení, grilování nebo opékání na přímém ohni, při kterém karcinogenní látky vznikají. Z jistotou se ale nedá ani tvrdit, že jenom nevhodná úprava stojí za karcinogenitou.
Pravda je někde mezi? To nevíme, každopádně se odhaduje, že riziko rakoviny tlustého střeva se na každých 50 gramů zkonzumovaného zpracovaného masa denně zvyší o 18 %. U červeného masa to tak jednoznačně odhadnout nelze, protože se pořád pohybujeme na nějaké úrovni pradvěpodobnosti. Jsou to ale odhady na základě deseti studií. Bude to riziko stejné, když budu jíst zpracované maso deset let, patnáct let? Když jsem žena a moc se nehýbu nebo muž a hýbu se, ale chodím na pivo? Hm, to fakt těžko říct.
Například Austrálie zavedla v roce 2007 doporučení červené maso konzumovat v menším množství než 500 gramů/týden a zpracované nejlépe vyřadit úplně. V roce 2013 to dokonce stáhla na 455 gramů/týden. Nejde o to stát se vegetariánem, ale taky bychom neměli být živeni jenom steaky = hledejte pestrost a vyváženost. Zkuste zavést dny, kdy cíleně vynecháte maso a budete mít rostlinný oběd. Místo uzeného a salámu raději sáhněte po zeleninových pomazánkách. Pokud zvolíte maso, vyberte vhodnější způsob úpravy a vybírejte méně tučné kousky. Rakovina tlustého střeva není žloutenka, kterou způsobuje jeden druh viru. Je to vícefaktorové onemocnění a červené a zpracované maso může být pouze kouskem skládačky. Na co se teda ještě zaměřit?
Jestli si dáte místo masa na oběd třeba čočku a na večeři například hummus, navýšíte tím příjem vlákniny, která je pro správnou funkci střev tak důležitá. Už dávno není v povědomí jenom jako "smeták" střev, ale je taky potravou pro naše bakterie z čehož plynou další a další výhody. Další zdroje vlákniny jsou celozrnné výrobky (pečivo nebo těstoviny), ovoce a zelenina. Za den bychom měli nashromáždit 30 g vlákniny. Jedno jablko má zhruba 3-4 gramy vlákniny.
K tomu, aby to hezky ve střeve odcejpalo je také důležitý pitný režim a pohyb. Alespoň 30 minut denně! Každý chytrý telefon nabízí funkci nebo aplikaci na počítání kroků. Udělejte tým a sledujte, kdo kolik nachodí. Ještě pořád máte možnost se zapojit do APHA výzvy na 1 miliardu kroků. Co se týče slazených nápojů, tak ty raději vynechte. Kupte si pěknou láhev na vodu a čepujte si normální kohoutkovou vodu. Ušetříte tím peníze a taky matku přírodu.
Je těžké měnit návyky a zařazovat do denního režimu nové zvyky. Ještě těžší je tam udržet. Pokud se ale těšíte na negativní výsledek z vaší stolice a nechcete trubku do zadku, zaveďte je co nejdříve.
Shrnutí na závěr:
Zhoubný nádor kolorekta patří k nejčastějším diagnózám u zhoubných nádorů ve světě, i u nás.
Včasná diagnóza dokáže zachránit život a efektivně naložit s penězmi ve zdravotnictví.
V ČR funguje od roku 2009 screeningový program s adresným zvaním od roku 2014.
V rámci screeningu se provádí test na okultní krvácení a kolonoskopie.
Prevencí je upřednostnění potravin s vlákninou, omezení zpracovaného a červeného masa, alkoholu, potravin s vysokým podílem nezdravých tuků a cukrů a zanechání kouření.
Mějte dostatek vody v pitném režimu a každodenní pohybové aktivity.
Další čtení a zdroje:
Jak předcházet rakovině tlustého střeva a konečníku?
Zdravotnická ročenka - Novotvary
Q&A na téma červeného a zracovaného masa